BUVOLSS - Facebook

Hlasování

Chcete ještě tyto stránky?
 

Přihlášení



Zpravodaj 05 - 04. 06. 2009 PDF Tisk Email
Pátek, 05 Červen 2009 20:42

prohra

Nedělní zápas, který byl odložen pro nepříznivé počasí a absolutně nezpůsobilý terén, se nakonec odehrál ve čtvrtečním termínu našich tréninků. Proto nikoho ani nemohl zápas překvapit.

Jeho začátek se odvíjel dle standardních tréninkových metod našeho týmu. Snaha o skvělé útočné akce končila na soupeřovo kopačkách, a než jsme se stihli vůbec rozkoukat a pochopit, že i při tréninkovém čase může o něco jít, tak jsme prohrávali 0:1. Soupeř se vrhl do naší otevřené obrany ve třech hráčích proti jedinému obránci. První šanci, nahrávku před prázdnou bránu, dokázal gólman zlikvidovat. Při tomto obranném zákroku však na něm skončil spoluhráč a tak soupeř posílal odražený míč do poloprázdné branky, kde jen dobíhal další bránící hráč. Ten však shodou nešťastných náhod vystřelený míč neusměrnil mimo konstrukci, ale do ní. Tento rychlý gól překvapivě v některých hráčích trochu probudil bojovnějšího ducha a tak se náš tým dostával do zakončení. Zde přišel náš druhý oblíbený nešvar. Zakončování akcí. Šance před soupeřovo brankou se míhaly jedna za druhou, přesto si jejich gólman musel připadat jak někde na střelnici beze zbraní. Když se nakonec povedlo veškerou soupeřovu obranu překonat, naši hráči se uvolili jim dát více šancí a raději nabídnutý dárek zahodit. Přesto jsme se také mohli jednou zaradovat, když po pěkné příhře dokázal hlavou snadno skórovat Šlehofer. To však bylo z jeho strany, stejně tak i dalších hráčů pro první poločas vše. Co lze ještě dodat k soupeři? Celý poločas se spíše bránil a zkoušel pronikat do rychlých brejků. Často tak překonal naši obranu, ale naštěstí si v koncovce počínal jak náš tým a díky tomuto skončil poločas vyrovnaně – 1:1.

Do druhé části zápasu znovu vlétl soupeř jak uragán. Naši hráči po krátkém odpočinku a poradě dospěli k tomu, že soupeř potřebuje více prostoru a šancí, aby lépe potrénoval a tak mu je nechali. Míč co chvíli létal ze soupeřovo kopaček sem a tam a naši hráči si trénovali lehký výklus s pozorováním pěkných přihrávek. Soupeř jim to nádherně umožňoval a jak se snažil naše hráče trénovat, pozapomínal s míčem mířit směrem na branku. Při této soupeřově hře, kdy i obránci se často zapojovali do útoku, jsme měli šanci předvést skvělé rychlé brejky. Jenže veškeré, ke kterým jsme se dostali, ukázali na naši vytrénovanou střelbu. Branka nám byla nízká, úzká, špatně postavená, obsazená gólmanem či prostě balón překážel. To už se na to soupeř nemohl dívat, a aby donutil naše hráče k vyšší aktivitě, odhodlal se do další akce. Stačilo mu při ní jen útočícím hráčem lehce tečovat balón před brankou a stav se pohnul do stavu 1:2. Poté si soupeř chtěl také řádně zatrénovat a tak se nejspíše dohodl s naší obranou, že mu přenechá více prostoru k tréninku rychlých akcí. Jaké štěstí, že soupeř pojal tento zápas jak náš tým a dokázal zahazovat obdobné akce jako my. Někdy se mu je povedlo i kvalitně zakončit, zde měl však smůlu, že nějak poté nastřelil gólmana. Naše snaha o vyrovnání se v této době podobala snaze impotenta k sexu, kdy spíše než fotbal jsme předváděli nahánění se po hřišti se snahou o vyhýbání se míči. Ano, efektní úhybné manévry bez míče, aniž by Vás tento letící projektil zasáhl, jsou skvělou ukázkou ekvilibristiky hráčů, ale nikoliv pěknou podívanou pro trpícího diváka. Všemu tomuto trápení nakonec znovu nemohl už přihlížet soupeř. V posledních minutách zápasu se znovu procpal naší obrannou hrází a útočník v malém vápně překvapivě vystřelil do protipohybu gólmana, který zůstal stát v brance jak zmoklá slepice. Stav 1:3 dokonale vypovídal o umění zakončit své vybojované akce. Někteří naši hráči tento tréninkový stav vzali po svém a raději se stáhli už ze hřiště a vyrazili se převlékat. Měli však chvíli ještě počkat. Překvapivě druhá, slabší útočná formace, vlétla na hřiště a ve 30 vteřinách si vytvořila dvě zajímavé šance. To však nebylo vše. Již v nastaveném čase se vrhl Kolář do !!!sprintu!!! o míč se soupeřovo gólmanem, kdy jejich střet posoudil rozhodčí Bednář faulem hostujícího brankáře, který za toto viděl červenou kartu. Tento vzruch byl posledním zajímavým aspektem celého zápasu. Rozehrávka, či následující chvilka přesilovky již ani nestojí za zmínku.

V zápase jsme opět předvedli naši nejlepší hru, kdy tým zapomíná bránit, kdy znovu skvěle a pracně vytvořené akce zakončujeme jak jednonohý kuličkáři. Ano, byl to zápas v den tréninku a přesně tak na každém tréninku hrajeme? Je to dobře? A jinak, naučili jsme se, jak platí pořekadlo, nedáš a (dvakrát) dostaneš…



Muž zápasu (vyhlášeno direktoriátem Buvolss Nýrsko): Hoidn František - skvělý podavač míčů

BUVOLSS Nýrsko - Fireballs Klatovy 1 : 3  ( 1 : 1 )

Branky : šlehofer –
Žluté karty :
Červené karty :
Rozhodčí : Bednář

 

Sestava BUVOLSS Nýrsko: Tureček, Strnad, Jonáš, Karlovský, Baran, Kněz, Mach, Šlehofer, Kolář, Vlk, Bureš



Add this page to your favorite Social Bookmarking websites
Komentářů (2)
  • Pavel Stránský
    Tragédie,nedalo se na to dívat,proto jsem taky odešel.Nebylo to proto,že bych byl uraženej,ale nedalo se na to koukat.Nedat ze 2m do prázný a přestřelit ji o 2,5m to chce trénink.Je třeba začít běhat,v tom má Tonda pravdu.Je to nutnost,jinak můžeme hrát z důchodcema.Když jsem říkal,ať se s nima nehoníte,tak jsem blbej. 2.útok čeká až míč přijde k němu a ne obráceně a až na vyjímky nemá potřebu se vracet.o obraně se vyjadřovat nebudu.Ještě,že tam byl Turda.Souhlasím s nejlepším hráčem na hřišti(František)Ještě,že to neviděl asi všechno.Doufám,že podobnou podívanou už neuvidím.
  • Tomáš Baran  - Jiný názor
    Ahoj všem. Nemyslím si že to byl úplně tragický výkon. Je nutno dodat, že se k nám tentokrát štěstí nepřiklonilo a soupeř byl rychlejší a trošku mladší. Tímto nás nechci omlouvat, ale nazívat to TRAGÉDII je myslím si silné slovo. Asi jsi někdo možná zvyknul na stále a jednoznačné výhry, ale i prohrávat se musí umět. Co se týče tréninku souhladím, ale je potřeba vědět, že se trénuje i za špatného počasí. A také bych rád okomomentoval svůj projev při zápase. Myslím si, že už se známe nějaký pátek a nemáme zapotřebí po sobě řvát jako blázni. Za mě říkám, že mě to činní tu chvíli ještě víc nervóznější a udělám tím pádem více chyb a hra nemá žádný smysl. Samozřejmě že pokud je toto pro naše trenéry neunosné, hrát nemusím. Ale pokaždé když po mě bude někdo takto řvát jako napúosled, dopadne to stejně. TRENÉR BY MĚ BYL POMOCNÍK A PODPORA V ZÁPASE A NÉ PRAVÝ OPAK. Ale takto to možná vidím jen já a proto to berte jen jako názor od hráče, kterému se zase povedlo dát vlastní gól, protože se postavil do brány kde nikdo nebyl. A taky jsem dost přesvědčen o tom že to klidně mohlo skončit remízou, kdyby jsme více stříleli a trénovali zakončení.Šance byly ale napadlo to. takže sportu zdar a nezapomeňme to hrát pro radost a srandu. Jinak od příštího týdne už budu na tréninku vždy chybět.Nové povolání. Ale doufám, že po měsíci se opět vrátím. S pozdravem Tomáš.
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!